Odborné články


Vliv lokálních tepelných mostů na tepelné chování lehkých obvodových plášťů

Výpočty součinitelů prostupu tepla Ucw lehkých obvodových plášťů patří mezi složitější tepelně technické výpočty konstrukcí ve stavebnictví. Vzhledem k trendu stále se zvětšujících prosklených ploch na obálce budovy mají lehké obvodové pláště výrazný vliv na tepelné chování budov a v neposlední řadě také na splňování požadavků na energetickou náročnost budov zaváděných předpisem č.406/2000 Sb. Zákonem o hospodaření s energií a jeho prováděcí vyhláškou č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov. Toto jsou důvody, proč je nutné výpočtům jejich tepelně-izolačních vlastností věnovat zvýšenou pozornost.

Energetické vyhodnocení realizace a recyklace kontaktního zateplení z EPS

Otázka spotřeby energie je v dnešní době velmi diskutovaná. Jedním z hlavních ukazatelů, vypovídající o kvalitě objektu, je jeho provozní energetická náročnost. Velký podíl na spotřebě energie má obvodový plášť. Zateplením pláště budovy energie spotřebovaná při provozu objektu se nepochybně sníží. Jak je to s energetickou náročností výroby a aplikací tepelně izolačního systému? Je technologicky možná a z energetického hlediska účelná recyklace těchto vrstvených konstrukcí? Vyplatí se z energetického hlediska recyklace? Z důvodu hledání odpovědí na tyto otázky byl sestaven jeden z experimentů.

Metodika pro odhad teplotního faktoru vnitřního povrchu v rohu zasklení

Povrchová teplota jako jeden z nejsledovanějších parametrů otvorových výplní a lehkých obvodových plášťů nejen v České republice posuzuje konstrukce z pohledu rizika kondenzace vodních par, resp. z pohledu jejich zdravotní a hygienické závadnosti či nezávadnosti vzhledem k prostředí, do kterých jsou zabudovávány. Jejím smyslem je určení zda-li daná konstrukce je vhodná pro konkrétní okrajové podmínky nebo je nutné zvolit konstrukci odlišnou.

Metodika pro odhad teplotního faktoru vnitřního povrchu v oblasti zasklívací spáry

Povrchová teplota jako jeden z nejsledovanějších parametrů otvorových výplní a lehkých obvodových plášťů nejen v České republice posuzuje konstrukce z pohledu rizika kondenzace vodních par, resp. z pohledu jejich zdravotní a hygienické závadnosti či nezávadnosti vzhledem k prostředí, do kterých jsou zabudovávány. Jejím smyslem je určení zda-li daná konstrukce je vhodná pro konkrétní okrajové podmínky nebo je nutné zvolit konstrukci odlišnou.

Vliv perfotace kontakního zateplovacího systému na vlhkostní chování konstrukce

Vnější kontaktní zateplovací systém je nejrozšířenější a nejpoužívanější konstrukce používaná pro stavby určené k bydlení. Vlivem snižování potřeby energie jsou na obalové konstrukce kladeny stále přísnější požadavky. Tyto požadavky musí splňovat veškeré konstrukce, nejen u novostaveb ale i u rekonstrukcí a sanací, do kterých zasahujeme.

Doba kondenzace vodních par v oblasti zasklívací spáry otvorových výplní

V posledních letech je vidět progresivní trend snižovaní spotřeby energie provozu budov. Rozšiřují se řady odborníků zabývajících se touto problematikou, a tak z jejich řad a z řad normalizačních komisí přicházejí stále přísnější požadavky a předpisy na části staveb, jež spotřebu energie výrazně ovlivňují. Mezi ně neodmyslitelně patří také lehké obvodové pláště – prosklené fasády a otvorové výplně, které ale zároveň jsou jejich nejslabšími částmi.

Kritické oblasti okenních konstrukcí z pohledu kondenzace vodních par

Neustále se zvyšující nároky na úspory tepla budov zapříčinily velký posun kupředu v oblasti okenních konstrukcí, a to nejen z tepelně-technického hlediska. Kde problém bohužel stále přetrvává, je výskyt vodního kondenzátu na vnitřním povrchu konstrukce. Nemá smysl spekulovat o důležitosti tohoto problému, protože konstrukce, u níž dochází na jejím vnitřním povrchu ke kondenzaci vodních par, výrazně narušuje jak vlastní konstrukci, tak i zdravotní a hygienickou nezávadnost vnitřního prostředí.